Blog Pavla Pumprly: O malém euroligovém Final Four, nej boji kariéry a pokloně fanouškům

Zdravím basketbalové fanoušky a čtenáře serveru xbasket.

Sezony se pomalu chýlí ke konci všude po Evropě a playoff už jsou většinou v plném proudu. Doufám, že fanoušci české ligy poslechli mé výzvy a poctivě sledovali dění v českém playoff, protože kromě série Nymburka s USK měli všechny série super náboj a to platí jak o sérii Prostějova s Levicemi, tak především (již trošku tradičně) Pardubic s Děčínem. Moc jsem to vítěznému týmu přál, protože to jsou přesně ty okamžiky, pro které basket hrajeme. Pevně věřím, že budou stát zato i semifinálové série a že to nejlepší jsme ještě zdaleka neviděli. Jsem zvědavý, jestli Ostrava bude schopná dotáhnout jejich velmi povedenou sezonu do finálového konce, nebo bude již poněkolikáté v řadě vyzyvatelem Nymburka Prostějov.

Po také velmi zajímavých čtvrtfinálových sériích (obzvlášť „pikantní“ byla ta mezi Barcelonou a Panathinaikosem) k závěrečnému turnaji směřuje pochopitelně taky Euroliga. Tady ve Španělsku je velmi pozitivně vnímáno, že se dvou týmům podařilo dostat do Final Four a je tady velké očekávání semifinálového El Clasica. Já osobně tipuju do finále Real a CSKA a jako vítěze Real a můj tip na MVP je Sergio Rodriguez.

Podobný náboj májí jistě pro mnohé účastníky finálové turnaje mládežnických kategorií, které probíhají v posledních týdnech v Čechách. I to díky internetu můžu aspoň z dálky sledovat a vzpomínat na jediný turnaj tohoto typu, kterého jsem se účastnil jako starší dorostenec na pražské Folimance (jak jinak :) ). Na ten turnaj vzpomínám často a myslím, že i pro pravidelné účastníky to je takové malé Euroligové Final Four jejich dosavadní kariéry.

Jeden z nejnapínavějších bojů mé kariéry prožívám v tuto chvíli i já. V ABC totiž chybí do konce základní části ještě dvě poslední utkání a stále není o mnohém rozhodnotu v bojích o playoff. Můj tým po smolné víkendové domcí prohře v koncovce s Malagou spadl na nepostupové 9.-10. místo o bod za osmou Malaga. Nezbývá nám tedy nejspíš nic jiného, než ve zbývajících dvou utkáních (ve Valladolidu a doma s Bilbaem) vyhrát a doufat v alespoň jedno zaváhání Malagy a CB Canarias, kteří se s námi dělí o 9.místo. Pro náš klub je tahle sezona už i tak ohromně úspěšná, jelikož jsme v letošní sezoně předčili všechny očekávání a ustanovili několik klubových rekordů a zaznamenali několik historických výher. Ovšem být tak blízko té třešníčky na dortu v podobě playoff a nedosáhnout na ni by byla velká škoda a každopádně se o to ještě hodláme všemi silami poprat.

I když si to asi těžko někdo z nich přečte, tak i přesto musím pochválit naše domácí fanoušky, kterých na domácí zápasy chodí neustále 6 tisíc a vytvářejí skvělou atmosféru a dokáží ocenit bojovný výkon, i když zrovna neskončí zápas výhrou. A tak bych spojil tuto část blogu s částí o mládenických Final Four a popřál všem hráčům, aby se jim někdy poštěstilo hrát před tak famózní kulisou, jako mám každý domácí zápas možnost já, anebo jěště lépe, zažít na vlastní kůži na hřišti atmosféru Final Four Euroligy :)

Hlavně ale doufám, že Vás všechny basket pořád baví a před dlouhou letní pauzou si užijete všechny playoff naplno.

Pavel

Zdroj foto: Václav Mudra, ČBF